medardova kápě

Dneska má svátek ten pán z ulice,
sedí a vzhlíží k obloze
Už rok ho trápí řídká stolice,
kolo mu žere koroze
Nad krajem objevil se mrak,
voda se nachystala k seskoku
Pod mrakem zrovna letěl pták
a neznatelně přidal do kroku

Prší a prší a jen se leje,
sousedova tvář se směje
a jenom co dosnídá,
na hlavu si kápi dá

To kvůli němu slunce zasvítí
nejdřív tak za čtyřicet dnů
A všude budou lítat moskyti,
já ho snad radši zabodnu
Do ruky uchopil jsem rýč,
hrana je ostrá jako paprika
Bleskově seknout a pak pryč,
na louce vychutnat si šlofíka!

Ruce mám od krve, honí mě policie
Bylo to zbytečný, už skoro tejden chčije
Psovodi s vlčáky česají naše lesy
Nevědí, že jsem chtěl jenom lepší počasí