pohadka o zlých nohách

Povídám pohádku,
prý mám k tomu vlohy
O tom jak v chaloupce starého uhlíře
se místo dítěte narodily jen nohy
Je to vůbec možný?
No bylo to k nevíře!
Rodiče měli nohy přeci jenom rádi,
ač byly křivé a příšerně chlupatý
A připravili nohám bezstarostné mládí
Prostě nohy v teple!
Pedikúru na paty!

Spěte děti jako kotě, já jsem vaše chůva
a přeju vám růžovoučké sny
Máte oči vypoulený jako velká sůva,
vyprávět pohádky se přece smí

Když táhlo nohám
asi k šestnáctému roku,
vzaly si kopačky z levného textilu
Rodičům nakopaly do břicha a boků
A do hlavy taky?
Obličeje i týlu!
Kolem šel chlapec a ty mrtvé duše viděl
Kdo by nepoznal statečného Jochena?
Za svoje skutky
se ten hoch nikdy nestyděl
Jak se zachoval?
Vzal nohy na ramena!

Když padá noc,
ta chůva v šedém turbanu
otvírá knihu svou pohádkovou
Psala ji pod vlivem
kořene z durmanu
Jen drkotání zubů šíří se tmou