13. 11. 2007
Na Táborsku hrajeme asi tak často, jak často si Pepík uklízí svoje auto. Takže jsme rádi kývli na nabídku Volantu si s nimi zahrát v nedalekém Chýnově. Původně to prý měla být klasická zábava, ale jak my, tak ani Pardubičáci nehrajeme tři na tři, ani dva na jednu, takže se z toho nakonec vyklubal mini ska punk fest ještě s Němou výčitkou.
Sraz byl klasicky u zkušebny, kde nás Kuba seznámil se svým známým panem Šedivým, učitelem na areálu, který učí budoucí řezníky předmět Zpracování masa. A vydává pro ně i skvělé knihy, jako například „Výtěžnostní normy pro jatky a bourárny“. Kdo ví, jestli to je ještě červená knihovna anebo už krvavá.
V Chýnově; rodišti proslulého sochaře Františka Bílka, kterého nikdo z kapely nezná a pokud ano, plete si ho s trenérem Sparty; nás už čekal návěs kamiónu, který měl tento večer sloužit jako improvizované pódium. Tento rok jsme slánský Rock na valníku vynechali, ale že bychom museli za trest teď hrát na návěsu? Sakra! Návěs je možná dlouhý, ale vůbec ne široký, takže kapitán Martin sestavil rozmístění kapely na velmi ofenzivní 2-1-1-2. Kdo nechápe, ať se zeptá Bílka.
V sychravý a téměř deštivý večer si ke koupališti našlo cestu na 250 lidí, kteří se začali bavit jíž od prvních tónů. Zvuk byl sice více než mírně podzvučen, ale bavili se opravdu všichni. A to až tak, že Bláža několikrát radostí zapomněl text a odpojil si mikrofon. Najednou se odkudsi objevila flaška rumu a nebyl čas se ptát, kdo je kdo a kde se vzala. Kuba s Pepíkem se na své levé straně do toho řádně obuli. Na druhé straně zas Martinův bratranec nabízel něco zeleného. Martin si přihnul, očekávaje zelenou. Ne nebyla to. Kdo nechápe, ať se zeptá Edgara Degase.
Během našeho setu ohlásili svůj příjezd Melichovci, kteří přejížděli z trutnovského festivalu a trasu zajeli v čase, který by konkuroval i Ferrari 430 Coupé Milana Baroše. Jejich tlustostrunec vykazoval první stadium stavu „aspoň tři litry vína v sobě, jinak nezahraju ani notu“. Ve druhém stadiu „nevidím a neslyším“ šel hrát. Ale byl to věru pěkný koncert, lidi tančili až do posledního tónu.
After party si každý dělal po svém. Pepík jel do závodu spravovat to, co jiná směna zkazila; Láďa šel pracovat na webu škodovky, který už měl premiéru před půl rokem; Tomáš odjel zařizovat svatbu; Bláža s Martinem skončili v Bardu do pěti do rána a Kuba s panem Šedivým zas kdesi v Alfě. Povedený večírek, nočníček i raníček blízko domovské hroudy.
